Zahradničení jako inspirace k podnikání

Jak moc se každý prvek v našem prolíná s přírodou? Je opravdu příroda, tak moc daleko od techniky a digitálního světa? Nemyslím si.

Stejně jako můžeme zahrádku chemicky hnojit, vyrážet a snažit se, aby měla co největší plody, tak můžeme přistupovat i ke své práci v digitálním světě.

Nejde ani tak o reklamu, ale spíš o přístup v podnikání a ve svém okruhu lidí. Můžeme si vybrat, jak moc podporující a kamarádští v online světě budeme. Máme možnost se vídat a být v kontaktu se spoustou lidí. Můžeme na to dupat nebo jít pomalejší cestou, budováním komunity.

Můj přístup v životě je hodně slow. Někdy mám pocit, že mě snad předběhne v mém osobním růstu i měsíčnice.

Zahradničiním pomalu. Změnila jsem svůj přístup k zahradničení i sama k sobě. Přestala jsem si říkat, že vše musí být hned. Zahodila jsem přesvědčení, že život je buď běh nebo krátký odpočinek a pak znovu běh. Buď přeci běžím nebo ležím, ale běžím. Teď jsem si nasadila tempo, tak aby ho stíhaly děti, ale i můj hubby.

Přestala jsem se trápit, jak je možné, že není vše teď hned. Začala jsem vnímat svou cykličnost. Cykličnost přírody. Cykličnost světa.

Neběžím, ale kráčím. Pomalu začínám vnímat, znovu, přírodu okolo sebe. Abych mohla začít pracovat, výtvarně se projevovat, potřebuji klid. V sobě i ve svém okolí.

Zjistila jsem, že se hnala, abych doběhla někam rychle, abych to všechno měla, až jsem začala předbíhat určité cykly v životě. Přestala jsem vnímat, kdo jsem. Přestala jsem slyšet sebe samu a začala poslouchat víc své okolí.

Začala jsem být taková přehnojená. Umělá a ztracená. Stejně jako třeba břízy, které pospíchají. Jsou to takové pionýrky mezi stromy. Ale taky se brzy vyčerpají. A umírají.

A tak jsem si začala připadat. Vyčerpaná. Vyprahlá a mimo. Stejně jako když se v přírodě používají umělá hnojiva, tak se zem postupně vysuší. A je neplodná.

Začala jsem hledat, proč už dál nemůžu. Proč jsem často jen ležela a chtěla jsem, aby den jen skončil. Moje dny musejí být nabité. Musejí mít řád a cyklus. V tomto mi to velmi dobře funguje s dětmi. Máme jasně daný plán, cyklus a program. Víme co bude. Je nám v tom dobře.

Moje vyčerpanost už je jiná. Pomalu, jako když začnete používat místo umělých hnojiv přírodní, začne se pomalu měnit půda. Z vyprahlé na úrodnou. Začíná být místem, pro růst a tvorbu.

Jdu pomalu. Hodně. Někdy mám pocit, že spíš stojím. Ale i to je v pořádku. Jsou chvíle, kdy mám pocit, že mi nic neroste, že to trvá moc dlouho. Opak je pravdou. Procesy, které nevidím, nebo jim nerozumím nejsou špatně ani dobře. Jsou to prostě chvíle, mohou být nazvány zázrakem, magií, ale něco se děje.

Stejně jako procesy v podnikání, v tvorbě nebo v životě. Když to nejde moc rychle nebo spíš úplně naopak, tak jsou to procesy, které jsou v pořádku.

Pomalost nemusí znamenat problém, stejně jako rychlost nemusí znamenat kvalitu.

Učím lidi, jak se zamilovat do nových technologií A přitom nezapomenout na ty původní metody, na tužku a papír. Můj příběh si přečtěte zde ->
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Potkáme se na FB….?
  • Zajímá vás co to je domácí plotr?

    Aneb 7 tipů, jak si vybrat svůj první plotr. V tomto E-booku zdarma Vám přiblížím krásy domácího plotru a co vlastně všechno umí. Proč jej stále nadšeně používám?

  • Nejnovější příspěvky