Porod jako záčátek pomalosti

Vím, že žiji v uspěchané době, kde se na spoustu věcí pospíchá. Jedno období co mi nejde uspěchat je šestinedělí.

Většina lidí mě brala za křehkou květinku během těhoteství, ale to mi přišlo, že mám spoustu energie.

Potom co jsem porodila mám být najednou silnou ženou, co zvládne vše a už není křehká. Opak je podle mě pravdou. Šestinedělí je náročné a nové.

Je to pro mě období velkého zpomalení a časem se nikam nehnat. Najednou pomalu mizí těhotenské hormony, pomalu naskakují ty mateřské.

Oba mé porody byly sekcí, takže nedokážu posoudit, jak velký rozdíl to je v rámci šestinedělí.

Jediné co vím je, že každá šestinedělka potřebuje dlouhý čas na zotavení. Čas na zahojení ran, vyrovnání se s porodem. Naučit se komunikovat s novým malinkým tvorečkem.

Úklid, vaření a starost o děti je zápřah. Velký.

Hlavně nečekejte nějaké jídlo nebo velké pohoštění od šestinedělky. Kdyby náhodou doma neměla perfektně uklizeno ještě další půl rok, tak to nekomentujte a dejte jí jídlo.

Vemte kamarádce lasagne nebo klasický vývar. Vývar je totiž největší záchrana. Jako fakt.

Protože další dva roky se pravděpodobně sv klidu nevyspí a nenají.  A možná další pár týdnů nebude schopná dát pár vět dohromady.

Vyrobte si záchranné tričko na svém Cricutu – šestinedělka

Možná ještě před porodem. Bude se hodit. Jako fakt. Opravdu. A dejte si někdy nohy nahoru a spěte s miminkem. Jako fakt. Domácí práce vám neutečou. Jako fakt!